Hory, horolezectví, turistika, skialpinismus, rybaření a příroda
Mnoho fotografií na www.horalezhane.rajce.idnes.cz
P5310004_1.jpg
bolivia2.jpg
Толбачик-23.jpg
sibir.png
Logo Horalé z Hané - Noshaq.jpg
cordillera_blanca.jpg
PB192584.JPG
http://dhaulaghiri-trek-a-dhampus-peak.webnode.cz/
http://dhaulaghiri-trek-a-dhampus-peak.webnode.cz/
Muztaghata 2013

Muztaghata 2013

PA235193.jpg
PA310655b.jpg
P8030362_resize.JPG
P8170816_poutak.jpg
Cestovatelské stránky kamaráda Pavla Dušičky
Hory a skály
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma

Javorníky - červenec 2009

Javorníky - červenec 2009 - obrázek

Javorníky - červenec 2009 - obrázek

Ztraceni v Javorníkách

Místní lid člověk nejvíce pozná, když se ocitne v nějaké nečekané a svízelné situaci. Na chatu na slovenské straně Javorníků jezdíme léta. Okolí poznáváme postupně a i tentokrát jsme měli v plánu část nepoznaných hor prozkoumat. Sice jsme doma zapomněli mapu, ale my „už skoro domácí“, zvládneme túru i bez mapy.

Z osady Čierne nejprve stoupáme na nejbližší vrchol stejného názvu – Čierne.

Fotogalerie:

http://horalezhane.rajce.idnes.cz/Javorniky%2C_Cierne%2C_Kykula_-_cervenec_2009/

 

Z Čierneho pokračujeme směrem na Kykuľu. Kdysi tady vedlo turistické značení, ale před pár lety bylo zrušeno. Členového slovenského turistického spolku si dokonce dali tu práci, že značení zamalovali. Cestu jde ale většinou poznat. Buď je vychozená anebo ji lze rozpoznat právě díky zamalovaným značkám. Které ovšem nejsou všude. Jak už bývá zvykem, chybí právě v místech jako jsou rozcestí.

Pod kopcem Kykuľa se dostáváme na vidličku a dle rad místních se máme dát cestou vpravo. Nebo říkali vlevo? Asi vpravo. Vydáváme se tedy touto cestou. Cesta nás vede lesem a prudce klesá dolů. Po zamalovaném turistickém značení není ani stopy. Časem docházíme ke dvěma chatám a u nich se cesta zase rozdvojuje. Úzkou lesní pěšinu, která opět vede prudce dolů, zavrhujeme a volíme tu větší, která tak kilometr až kilometr a půl v podstatě traverzuje jeden ze svahů. Pak i tato cesta začíná klesat. Spokojeně si mneme ruce, jak nám to pěkně šlape. V okamžiku, kdy vyjdeme z lesa nám spadne brada. Pohled, který se nám naskytne, je nám cizí. Tohle přece není Štiavnik! Ale kde to tedy jsme? Krásné velké louky a dole se krčí nějaká vesnice. Pohled je to skutečně nádherný, ale bohužel ne ten, jaký bychom chtěli. Ke všemu se nad protějšími hřebeny začínají honit mraky. A kdyby jenom dešťové, vypadá to na pořádnou bouřku.

V dáli na louce vidíme jediný strom a pod  ním zahlédneme ležící postavu.  Namíříme si to k ní. Z postavy se vyklube bača, který tady „pase“ ovečky. Je notně pod vlivem. Na dotaz: „Co je to za vesnici?“

„Papradie“, nerušeně odvětí.

Papradie – zřejmě myslel Papradno. „Ale to je o údolí vedle, než máme být,“ říká Markéta lehce nervozní Zdendovi a s obavami se dívá na tmavnoucí mraky.

„A kudy se dostaneme do Štiavniku?,“ zkouší Zdenda z bači vypáčit další informaci. Ten však jen ledabyle mávne rukou směrem na druhou stranu. „A jak je to daleko?“, dotazujeme se dále.

„Neviem, já tam nikdy neboľ,“ zcela lakonicky odpoví bača a naznačujíc nám, že na další diskuzi nemá chuť, si znovu ulehá pod strom.

 

Nabereme směr přes louky zhruba směrem, který nám bača ukázal. Pro jistotu nasazujeme i ostré tempo. Na horizontu se tyčí křížek a mohutné lípy. Pod nimi je udělané i posezení s lavičkami. Chvíli se pokocháme pohledy na obě strany údolí. Po jedné straně máme Papradno a zhruba stejně daleko na druhou stranu Šťiavnik, kam máme namířeno. Polní cestou začínáme sestupovat k vesnici. Pár desítek metrů před Šťiavnikem se ozývá první hřmění a netrvá dlouho, kdy začnou zem zkrápět kapky deště. Během krátké chvíle se rozprší pořádně. Úplně mokří zalézáme do první hospody, kterou máme po cestě. Ve dveřích ze sebe odklepeme dešťové kapky a objednáme si pivo, které Zdenda hned platí. A ejhle – peněženka nikde. Vyházíme celý batoh, všechny kapsy a nic. Rychle rušíme objednávku – protože, jak se říká, bez peněz do hospody nelez. Číšník však pivo přesto donáší. Je prý už zaplacené. Poděkujeme tedy místním štamgastům za pozvání. Vzápětí se však strhne lavina pozvánek na kořalky. Všechny odmítáme. Nakonec dostaneme ještě jedno pivo, ač už jsme nechtěli. Pak už raději rychle mizíme pryč. Venku přestalo pršet. Čeká nás několikakilometrová procházka vesnicí Šťiavnik. Cestou dostáváme ještě několik pozvánek na šťopičku nebo k obědu. Vše odmítáme a pokračujeme zpátky na chajdu na Čierne.

Na chajdě nacházíme peněženku, kterou jsme naštěstí nikde neztratili, jen jsme ji prach prostě zapomněli.  

21.02.2013 23:33:32
horalezhane
hanak.marketa@centrum.cz
Kontakt: horalezhane@centrum.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one