Hory, horolezectví, turistika, skialpinismus, rybaření a příroda
Mnoho fotografií na www.horalezhane.rajce.idnes.cz
Толбачик-23.jpg
sibir.png
Logo Horalé z Hané - Noshaq.jpg
cordillera_blanca.jpg
PB192584.JPG
http://dhaulaghiri-trek-a-dhampus-peak.webnode.cz/
http://dhaulaghiri-trek-a-dhampus-peak.webnode.cz/
Muztaghata 2013

Muztaghata 2013

PA235193.jpg
PA310655b.jpg
P8030362_resize.JPG
P8170816_poutak.jpg
Cestovatelské stránky kamaráda Pavla Dušičky
Hory a skály
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma

Pamír - Pik Lenina 7134 m - srpen 2009 - 4. část

Pamír - Pik Lenina 7134 m  - srpen 2009 - 4. část - obrázek

Pamír - Pik Lenina 7134 m - srpen 2009 - 4. část - obrázek

Úspěšný výstup na Pik Razdělnoj 6215 m a na vrchol 30 let USSR 5730 m - 4. část

Osmý den našeho pobytu pod Pikem Lenina opět vyrážíme do C2. Energii nám má dodat sýr a suchary, které žvýkáme ke snídani  a v 8 hodin jsme připraveni vyrazit. Vyrážíme tři, opět se k nám připojuje David. Zpočátku se nám jde docela dobře. Slunce ještě nemá velkou sílu, sníh je pevný a lehce přimrzlý. Musíme opět hledat novou cestu, protože na ledovci přibyla další spousta trhlin.

V traverzu na Markétku opět přichází krize, které se až do C2 nezbaví. Jdeme pomalu a je to dřina, dřina, dřina. Cestou nás míjí spousta horolezců, kteří to na kopci balí úplně. Dokonce i agentury začínají likvidovat některé své stany v C2. Sezona se pomalu blíží ke konci.

Fotogalerie 4. části:

http://horalezhane.rajce.idnes.cz/Pamir%2C_Pik_Lenina_-_4._cast_-_srpen_2009/

Do dvojky Zdenda doráží kolem 15 hodiny, Markéta dochází ještě později. Shodí batoh, svalí se do stanu a je ráda, že je ráda. Strašně ji bolí kůže na krku. Doplatila na svoji blbost. Během stoupání si rozepnula rolák. Člověk by si řekl, taková banalita. A přesto taková „drobnost“ napáchá na lidském organismu tolik škody. Nenamazaná kůže na krku se odrazem slunce od ledovce spálila tak, že má krk plný puchýřů. Hlavně, že si nese v batohu opalovací krém s ochranným faktorem 50. Jo, natřela si obličej, uši, zátylek, ale krk ne. Paráda. Průjem od počátku expedice, nos i rty plné oparů a teď do toho ještě kvůli své blbosti tohle. Podaří se nám v táboře sehnat hojivou kortikoidovou mast na spáleniny. Poté, co pominulo příšerné štípání, které následovalo ihned po namazání, se jí ulevuje.

Na večeři rozpouštíme sníh a vaříme si dobrý hostinec. Po relaci v 19 hodin zalézáme do spacáků a usínáme. Tentokrát spíme oba docela dobře a je nám teplo. V noci jsme naměřili ve stanu minus 3,5 stupně.

 

Pik Razdělnoj

Díky zázračné mastičce se Markétě trochu povedlo krk zklidnit, takže jsme ráno připraveni k výstupu do C3 a na Pik Razdělnoj (6215 m). Musíme ještě rozpustit spoustu sněhu, protože si potřebujeme uvařit čaj na cestu. Pak už nám nic nebrání  v tom, abychom začali stoupat vzhůru. Hned v úvodu nás čeká ostré stoupání. Je potřeba zdolat tak dvousetmetrový výšvih, po kterém se cesta pokládá.  Po předchozích expedicích jsou ve svahu vyšlapané a umrznuté schody, po kterých se jde velmi dobře. Postup dále do sedla je však velmi nepříjemný. Ocitli jsme se na otevřené planině. Hrozně fouká a je docela chladno. Oblékáme i péřovky.

V sedle narážíme na místo, kde někdo vykopal záhrab pro stan. Ten už tam sice nestojí, přesto s povděkem zalézáme za sněhovou hradbu a alespoň na chvíli se schováváme v závětří. Pojíme, tedy spíše pocumláme jednu zmrzlou čokoládovou tyčinku, napijeme se horkého čaje a pokračujeme dál.  Před námi je opět ostré stoupání. Musíme jím zdolat zhruba čtyřsetmetrové převýšení. Přímo se jít nedá, na to je svah hodně prudký. Stoupá se v četných menších serpentinách. Postup nám sice znepříjemňuje silný vítr, přesto pomalu postupujeme směrem nahoru do C3. Konečně se začíná svah pokládat a my vidíme první stany ve třetím výškovém táboře. V táboře, který se nachází v nadmořské výšce cca 6000 metrů si uvědomuje, že je to pro nás oba dosavadní výškový rekord. Vydechujeme a prohlížíme si cestu vedoucí směrem k vrcholu Pik Lenina. Hned v úvodu je potřeba překonat další prudké a několikasetmetrové stoupání. Pak se zdá, že se cesta pokládá a pokračuje se mírně do kopce stále po hřebeni několik kilometrů. Podle doma načtených informací je po cestě ještě jedno nepříjemné místo, zvané nůž.

My však ze trojky pokračujeme úplně na opačnou stranu – směrem k šestitisícovému vrcholu Piku Razdělnoj (6215 m). Z C3 vede cesta na vrchol jen velmi zvolna do kopce, přesto nám trvá zhruba půl hodiny, než staneme na jejím vrcholu. Je přesně 14.45 hodin místního času.

Směrem do Tadžikistánu vyrůstá jedna horská stěna za druhou. Je to nádherný pohled. Děláme několik vrcholových fotek a pomalu se asi po hodince začínáme vracet zpět do C3 a následně až do C2. Cestou si ještě „odskočíme“ na pětitisícový vrchol 30 let USSR (5730 m) a pak už směřujeme dolů do C2, kde si chceme stihnout nabrat vodu ještě než zamrzne. Což stíháme tak tak.

Po příchodu do dvojky vaříme litry čaje a večeři, ke které volíme jen čínskou polévku. Před spaním ještě řešíme, co další dny. Předpověď je dost mizerná. I místní horolezci radí následující dny nikam nevystupovat a raději sejít honem dolů, aby nás počasí ve dvojce nezavřelo.

V noci běsní šílený vítr a ve stanu naměříme 3,5 stupně.

 

Sestup do C1

Vstáváme po sedmé hodině, protože chceme kvůli měknoucímu sněhu nejpozději v devět začít sestupovat. Po snídani, ke které si dáváme čaj, suchary, sýr a špek, začínáme balit a chystat se k odchodu. Přidává se k nám ještě i Lukáš s Davidem.

Batoh už zase nabyl obrovských rozměrů i hmotnosti, přesto cesta dolů ubíhá velmi dobře a již za tři hodiny jsme zpět v C1.

V jedničce Markéta zaujímá „dovolenkáře“. Tak říkáme těm, co jezdí do C1 na dovolenou. Skutečně tu tráví třeba týden tím, že se kochají okolím, bydlí ve stanu agentur, u které mají zajištěný plný servis. A až je to přestane bavit, tak se vrátí do BC a odtud je dopraví letadlem do civilizace.

Markétu oslovuje právě jedna taková dvojice. Asi vybadá hodně zbídačeně, protože jí nabízí bonbon a vyptávají se, jaké to je tam nahoře a že to by nebylo nic pro ně.  Raději se prý rekreují na sluníčku a pozorují vracející se horolezce.

V jedničce se rozhodují David s Lukášem, že ještě týž den sestoupí do BC. Najímají si koně a odjíždí. My tady trávíme ještě jednu noc. Koně si domlouváme až na ráno na desátou hodinu.

29.09.2010 14:02:19
horalezhane
hanak.marketa@centrum.cz
Kontakt: horalezhane@centrum.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one