Hory, horolezectví, turistika, skialpinismus, rybaření a příroda
Mnoho fotografií na www.horalezhane.rajce.idnes.cz
Толбачик-23.jpg
sibir.png
Logo Horalé z Hané - Noshaq.jpg
cordillera_blanca.jpg
PB192584.JPG
http://dhaulaghiri-trek-a-dhampus-peak.webnode.cz/
http://dhaulaghiri-trek-a-dhampus-peak.webnode.cz/
Muztaghata 2013

Muztaghata 2013

PA235193.jpg
PA310655b.jpg
P8030362_resize.JPG
P8170816_poutak.jpg
Cestovatelské stránky kamaráda Pavla Dušičky
Hory a skály
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma

Pamír - Pik Lenin 7134 m - srpen 2009 - 1. část

Pamír - Pik Lenin 7134 m - srpen 2009 - 1. část - obrázek

Pamír - Pik Lenin 7134 m - srpen 2009 - 1. část - obrázek

Pokus o výstup na pamírskou sedmitisícovku Pik Lenin 7134 m a úspěšný výstup na Pik Razdělnoj 6215 m 

1. část: Olomouc - Oš - BC + aklimatizační výstup

Po přistání v Biškeku jsme jeden a půl hodiny absolvovali vyřizování víz a odbavení. Pak na nás čekalo milé překvapení v podobě odletu do Oše. Místo v 10 hodin poletíme už v 8 hodin. Na tyto východní poměry nevídaná věc. Spíše jsme čekali opačnou situaci.

Do Oše nás má přepravit malé letadlo - starý klasický Antonov. Po usazení do letadla jsme nevěřili, že s ním skutečně poletíme. Připadali jsme si jak v technickém muzeum. Pořád jsme čekali, kdy nám řeknou – návštěva skončila, teď se přesuňte do jiného letadla a poletíme do Oše. A ono pořád nic. Nakonec nastupuje pilot. Opře se o dveře a začne prolistovávat nějaké papíry. Skoro to vypadá, že si čte návod k používání. Pak ale zmizí v kabině, letuška zahlásí – připoutejte se a vrtule se dávají do chodu. Brzy se stroj docela odvážně rozjíždí po ranveji a vzlétá. Vše se třepe, rachotí a v mracích si s námi pohrává turbulence. Přesto letíme a skoro ani nedutáme. Pilot je skutečně machr – let včetně přistání zvládl na jedničku.

Na letišti se pokoušíme našeho Antonova zvěčnit, ale pracovníci letiště hned zasahují – net děvočka.

 

Fotogalerie 1. část:

http://horalezhane.rajce.idnes.cz/Pamir%2C_Pik_Lenina_-_1._cast_-_srpen_2009/

Zrádný šašlik

Poté, co se ubytujeme „u dědka“, okamžitě míříme maršrutou (č. 125 a 138) na trh. Musíme nakoupit zásoby, ale hlavně se nemůžeme dočkat, až znovu ochutnáme šašlik. Před šesti lety na Kavkaze jsme si jej zamilovali a nyní, hned jak jsme vstoupili na kirgizskou půdu, skoro nemyslíme na nic jiného. Celí natěšení zalézáme do modrobílé hospůdky uprostřed obrovské tržnice. Místo si vybíráme na terase a pod námi proudí říčka. Než nám šašliky donesou, můžeme tak pozorovat špinavou řeku plnou odpadků a v ní se koupající děti. Když ukojíme své chuťové buňky, konečně se vydáme nakupovat – naše batohy se postupně plní brambory, cibulí, česnekem, rajčaty, různými oříšky a sušeným ovocem. Na ošské tržnici sežene člověk snad úplně všechno, možná i konzervy. Ale pro ty se raději vydáváme do místního supermarketu Narodnyj, kde během chvíle ztenčíme nabídku sortimentu na polovinu. Obtěžkáni mnoha kilogramy potravin si stopneme taxíka a necháme se zavést k dědkovi, který nám připravil výbornou večeři. Po jídle ještě chvíli posedíme, ale po probdělé noci strávené v letadlech a po letištích, brzy uléháme ke slastnému spánku. Kolem půlnoci Markétu ze sladkého snění poprvé budí křeče v břiše. Zatímco si Zdenda slastně chrupká, Markéta je v noci nucena cestu na WC absolvovat ještě několikrát. Z lékárničky vytahuje první lék proti průjmům. Nezabírá. Bohužel za celou dobu expedice i po návratu domů se těchto problémů nezbaví – žádné medikamenty nezabírají, a že jich s sebou máme!  Šašlik hold zanechal stopy a bacil se držel zuby nehty.

Aklimatizační výlet do sedla Putěšestvenikov

Na cestu do základního tábora pod Pikem Lenina vyrážíme kolem poledne. Cestou děláme jednu zastávku v „restauraci“ u silnice, dalo by se s trochou nadsázky říci, že se zastavujeme v motorestu. Na výběr je jídel dost, ale protože nás je docela hodně, než dojde řada v objednávce na nás, zbyly na nás jen brambory s beraním masem. Není to špatné, ale pro jistotu si na dezinfekci trávícího traktu objednáváme každý po jedné vodce. Tmavovlasá servírka nám donese plastový kelímek o obsahu 1 dcl vodky, který na první pohled vypadá jako naše  jogurty.  Po našem vzoru si maxivodku nakonec objednávají skoro všichni a pak už pokračujeme v nekonečné cestě dál.

Po dvanácti hodinách hlemýždí jízdy celí vydrncaní konečně opouštíme Zill. Je půlnoc, venku lije jako z konve a zuří bouřka. V rychlosti stavíme stany a zalézáme do sucha. Ještě nad ránem nám občas probudí rána jako z děla. Vypadá to, že bouřka je přímo nad námi. Ráno ale přichází příjemný šok. Obloha jak vymetená a my poprvé na vlastní oči spatříme majestátného sluncem zalitého Lenina. Je to neskutečný pohled a ten je vzápětí vystřídám další nečekanou podívanou. Vedle stanů nám přistane letadlo. Spíme totiž na letišti, o čemž jsme v noci neměli ani potuchy.

Po hektickém ránu se nám nakonec konečně podaří navařit čaj, aniž bychom ho rozlévali ve stanu a pak museli všechno sušit venku na sluníčku, zabalíme malý batůžek a vyrazíme na aklimatizační výstup. Cílem je sedlo Putěšestvenikov (4200 m). Nijak nespěcháme, spíše se snažíme si cestu užít a také se nemůžeme nabažit nekonečného množství barev, kterými okolní kopce hrají. Takže co chvíli stojíme a fotíme. Jen přejít Lukovaju Poljanu, která je dlouhá skoro tři kilometry, nám trvá minimálně hodinu. Na jejím konci nás čeká další milé přírodní překvapení – pěkný vodopád. Za ním se cesta vine loukami, ze kterých se co chvíli ozývá hvízdání. Svišti nejsou plaší, naopak jsou to takové manekýny, ochotně pózují před našimi fotoaparáty. Postupně louky střídá suť a konečně nás čeká ostré stoupání serpentinami. Je až neskutečné, že těžce naložené koně po těchto chodníčcích bez problémů vystupují a sestupují.

Udává se, že nadmořská výška sedla je 4200 metrů. S potěšením zjišťujeme, že zatím s výškou nemáme žádné problémy. V sedle zhruba hodinku posedíme, občerstvíme se a pozorujeme, kudy vede cesta dál do C1. V okamžiku, kdy začíná sněžit, se rozhodujeme pro návrat. Aklimatační výlet se vydařil, cestou nám vyhládlo, takže zbytek dne trávíme vařením výborných pochutin, které s velkou radostí a chutí konzumujeme.

 

23.09.2010 14:59:15
horalezhane
hanak.marketa@centrum.cz
Kontakt: horalezhane@centrum.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one